Platnou licenci umožňující těžbu vydalo Ministerstvo pro ochranu životního prostředí, přírodních zdrojů a lesního hospodářství v roce 1994 roku, v níž bylo vyznačeno důlní pole „Turoszów-Bogatynia”, které je zohledněno v platných územně plánovacích dokumentech obce Bogatynia.

Území dolu se nezvětší.

Těžba postupuje jihovýchodním směrem k cílovým hranicím vyznačeným v územním projektu racionálního využití ložiska. Tempo pracovní činnosti v dole vyžaduje prodloužit čas platnosti licence. Tento proces však není spojen se zvětšením plochy uvedené ve stávající licenci. V praxi to znamená, že žádná nová území nebudou včleněna do činnosti těžebního výrobního komplexu.

Realizované práce na předpolí povrchového dolu jsou práce přípravné, uskutečňované na územích zahrnutých do plánů dobývání a předpokládaných v územním plánu se zohledněním důlních činností.

Hnědé uhlí v Turowě v průmyslovém měřítku je dobýváno od roku 1904. Od 18. června 1947, tedy ode dne, kdy polský stát převzal hnědouhelný důl Turów, byly licence na dobývání uhlí několikrát prodlužovány.

Vody a vzduch pod ochranou

PGE GiEK a [Polská energetická skupina báňská a konvenční energetiky] průběžně sleduje vliv těžební a výrobní činnosti na životní prostředí a činí opatření na jeho ochranu. Pravidelné činnosti, jejichž účelem je vylepšovat ekologický profil společnosti PGE GiEK a dodržovat předpisy a zákonné požadavky na ochranu životního prostředí, potvrzují certifikované systémy řízení.

Jako vyjádření k objevujícím se informacím PGE GiEK uvádí, že neexistují důkazy, které by potvrzovaly vliv hornické činnosti v žitavské pánvi na osm vodních zdrojů (Loučná, Dolní Suchá, Pekařka - velká, Dětřichov, U Nemocnice (Frýdlant), Bažantice, Višňová, Pertoltice) na území České republiky.

Je třeba poznamenat, že vliv povrchové těžby v dolu Turów na podzemní vody dlouhodobě sledují česko-polské odborné skupiny. Monitorovací síť je složena asi z 550 monitorovacích otvorů. Výsledky analýz potvrzují, že důl nezpůsobuje úbytek zdrojů pitné vody.

Žitavská pánev, která je hluboká 300 m, je navíc obklopena krystalickými skalami, což významně omezuje odvod vody ze sousedních oblastí.

Za účelem ochrany jiného vodního zdroje, jakým je zdroj v Uhelné, který se nachází v příbřežní zóně Žitavské pánve, byly započaty práce nad zpracováním technických způsobů omezení vlivu odvodňování dolu na okolí. Uskutečněný modelový výzkum umožnil konstatovat, že nejúčinnějším řešením bude stavba protifiltrační clony. V současné době se zpracovává technický projekt této clony.  Vodní zdroj Uhelná tak bude zajištěn před případnými důsledky provozu povrchového dolu Turów do roku 2044.

Stálý česko-polský dialog

Je záhodno rovněž poznamenat, že úbytek vody způsobený provozem povrchového dolu Turów je předmětem prací Česko-polské komise pro hraniční vody, v rámci níž působí odborná skupina hydrogeologů pro působení hnědouhelného dolu Turów na území České republiky. Polská strana průběžně zasílá podklady a údaje specialistům z české strany. Výsledky hydrogeologického modelování uskutečněného v roce 2016 byly české straně předány dne 7. září 2017 na schůzce ve Vratislavi. Od tohoto okamžiku dostala česká strana rovněž řadu jiných pokladů a analýz, mj. v rámci vypracovaného přeshraničního posudku, jehož účelem bylo zhodnotit vliv projektu změny územního plánu města Bogatynia na životní prostředí pro 14,6 ha potřebných pro další provoz dolu Turów. 

V elektrárnách jsou aplikovány nejmodernější výrobní postupy

Elektrárny, které tvoří součást společnosti PGE GiEK, mají nezbytná povolení pro využívání životního prostředí. Tyto elektrárny kontroluje např. Vojvodský inspektorát ochrany životního prostředí, Státní vodohospodářská organizace Wody Polskie atd. Aby se předešlo znečišťování a zamezilo ohrožení životního prostředí, aplikují se ve vytvořených útvarech PGE GiEK nejlepší v současné době dostupná technická odborná zařízení.

Hodnocení kvality vzduchu na území dolnoslezského vojvodství je prováděno každoročně v rámci státního monitoringu životního prostředí řízeného vojvodskou inspekcí ochrany životního prostředí. Prognózy působení elektrárny a dolu Turów na kvalitu vzduchu do roku 2044 jsou uvedeny v hlášeních vyhodnocujících působení na životní prostředí – expertní dokumentace vyhotovené v rámci procedury vyhodnocování působení na životní prostředí (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) v místech realizované činnosti. V souladu s požadavky Úmluvy Espoo (úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států) byla hlášení o vyhodnocených vlivech na životní prostředí způsobených provozem této elektrárny a dolu v oblasti přeshraničních vlivů, rovněž vlivech na kvalitu vzduchu, předána ke konzultaci německé a české straně. Připomínky České republiky a Německé spolkové republiky jsou a budou objasňovány ve fázi přeshraničních jednání.

Činnost při otevřených dveřích

Informace o činnosti poboček zabývajících se ochranou životního prostředí jsou dostupné na webových stránkách. Pro zajištění bezpečnosti obyvatel jsou podstatné údaje uváděny rovněž v češtině a němčině. Občané jsou informováni o opatřeních a investičních činnostech a mají právo zapojit se do řízení. Podrobnější údaje o provozu elektrárny lze získat během vzdělávacích setkání organizovaných v rámci Otevřených dveří. Elektrárny jsou přístupné rovněž zorganizovaným skupinám, po předešlém dohodnutí termínu. Tuto možnost rádi využívají jak obyvatelé obce Bogatynia, žáci, studenti středních i vysokých škol, jakož i naši sousedi z České republiky a Německa.